• (+420) 703 128 754

#kristallsparkler

Fotografie a videa z testování přístroje 

Zde jsou zkušenosti klientů Kristall Sparkleru:

===============================================
 
Rád bych se s vámi podělil o jeden velmi silný zážitek, který se mi stal včera odpoledne. Čirou náhodou, která samozřejmě neexistuje, poněvadž vše co se děje, je pečlivě zesynchronizováno neomylným kosmickým mechanizmem, dostal jsem s mojí přítelkyní nabídku zúčastnit se jistého sezení, a to sezení doslova a do písmene. Sezení na speciálně zkonstruovaném křesle jménem Kristall Sparkler. Křeslo se nachází v tkzv. Metatronově krychli. Součástí křesla je jakýsi otáčející světélkující důmyslný systém s doplňky posvátné geometrie a energetickách zářičů, jako jsou krystaly či Merkaba.
 
Nebývám témeř nikdy ničím dopředu nadšený nebo zfanatizovaný, než si to sám na vlastní kůži nevyzkouším a následně nezaujmu svůj vlastní postoj. Po krátké harmonizační přípravě, sestávající z pití energeticky nabité vody a poslechu příjemné relaxační hudby, jsem byl uveden do Metatronovy krychle a zvědavě usednul do pohodlného Kristall Sparkleru. V krychli se setmělo a ve sluchátkách na uších se rozezněly tóny docela prazvláštních akordových postupů a barev. Kolem křesla se pomalu roztočil světelný mechanismus. Zpočátku jsem měl otevřené oči, poněvadž jsem chtěl všechno vidět, být bdělý a přítomný, aby mi nic neuniklo, ale světelná show a hudba jiných sfér mi více nedovolovaly být při obvyklých smyslech. Nic jsem o křesle nevěděl, takže jsem ani netušil, co se bude dít. Přestal jsem vnímat obvyklé chápání času a prostoru a taky sama sebe, jako biologickou bytost z masa a kostí. Přestal jsem také vnímat tíhu svého těla a měl jsem pocit, že moje bytost se rozprostřela skrz celý nekonečný vesmírný prostor, kde přestal náhle fungovat i lineární čas, který jsem vnímal jakoby ve vrstvách na sobě a který se vzájemně překrýval. Byl jsem všude, kde jsem chtěl, jako bych prolétával rychlostí světla celým Všehomírem. Snad to byla rychlost myšlenky, které mi umožňovala pohyb tím barevným Nekonečnem plném tónů a barev. Stačilo jen pomyslet a byl jsem tam, kde jsem chtěl. Prostorově jsem mohl být na zemi, ve městě, v přírodě, v oceánu, v horách, s přáteli, vybavovalo se mi během sekundy tisíce lidských tváří i s jejich slovy a dokonce myšlenkami. Skvělá hra, takhle se pohybovat bez omezení a vše vědět. A to docela samozřejmě a přirozeně. Kdo mě zná, ví že jsem starej roker a těmto věcem jsem nikdy moc neholdoval a nevěřil, ale užíval jsem si tu spanilou jízdu.
 
Ta hudba mě vystřelovala dál do jiných realit a sfér a já se dokonce v jednu chvíli (která mohla trvat stejně tak sekundu jako tisíc let) ocitnul v mém oblíbeném nahrávacím programu Reason, kde jsem proplouval mezi jednotlivými tóny a rytmy, a to vše bylo trojrozměrné, jako bych plaval v oceánu plném zvuků a barev. A vše proudilo..Vše kolem mne proudilo a já se vznášel ve stavu beztíže. Byl jsem tvůrce, mocný ale zároveň pokorný před tou nádherou, která byla kolem mne i ve mně. Není to snadné popsat, jaké zážitky jsem prožíval, bylo jich na miliony, bylo to jako okamžité prostoupení a přijmutí veškerých normálně nedostupných informací. Prostě nekonečně objemná data informací a vůbec mi nebylo divné, že zrovna já, starý roker, k nim má najednou neomezený přístup. V tu chvíli jsem věděl vše potřebné a byl jsem šťastný a krásný. Jako děcko. Pak hudba přestala hrát a otočný mechanizmus se zastavil. Světýlka pohasla a mě obklopila tma tmoucí. Nevím jak dlouho jsem ještě seděl, než jsem se zvednul a jako ve snu otevřel dveře Metatronovy krychle.
 
Venku v Terápku (tak si pojmenovali tento příjemný prostor) už na mě čekal bylinkový čaj oslazený kokosovým cukrem a já se uvelebil na pohodlném gauči a nechával doznívat pocity z kosmické jízdy mino čas a realitu. Ale možná, že právě to byl prožitek skutečného významu času a reality, o kterých my, povinnou školní docházkou zmanipulovaní, jen pramálo víme. Mí dva přátelé se na mě s úsměvem zvídavě dívali. Pozorovali mě. Bylo jim jasné jak mi je a že nejsem schopen slova. Slov ani nebylo zapotřebí. Vše bylo sděleno jinak. Na energetické úrovni. Mimosmyslově a o to víc intenzivněji a neomylně. Tak taková byla ona náhodně nenáhodná návštěva u mých nových přátel Lucky a Josífka. Mnohokrát děkuji za tuto novou a zkušenost, ze které mi jde ještě dnes hlava kolem. Všem, kdo má zájem pokochat se něčím neobvyklým, doporučuji navštívit tyto dva milé lidi v jejich TERÁPKU.
 
Petr, Praha, 25. březen 2019
 
===============================================
 
Návštěva v Institutu vzdělávání a osvěty, s.r.o.
 
Moji milí, víte, jsem takový, neustálý skeptik, co se týče různých čáryfuků a vidičů, až tam, kde nikdo nevidí a co si člověk sám nezažije, to nemůže hodnotit.
Zazvonil telefon. "Rádi bychom tě pozvali na křeslo!" "Potřebuješ si už konečně odpočinout, máš toho za poslední rok hodně!" Po mých několika otázkách jsme se dohodli, že to tedy vyzkouším. Na druhý den jsem seděla už na křesle. "Ne, my tě nebudeme vůbec ovlivňovat předešlými komentáři, sedni, zavři oči a jeď!" Nebo spíše leť? Každopádně jsem se těšila, i když trochu skeptizmu přece jen usedal se mnou na křeslo.
 
Zavřela jsem oči. V uších se rozezněl tón, který byl příjemný a ponořila jsem se do zvláštního stavu. Sedím, poslouchám a v duchu si říkám, tak co včil přijde? .........Nemohla jsem nejak uchopit čas, abych zjistila, jak dlouho sedím na onom křesle, jen vím, že jsem se naráz ocitla mimo křeslo, mimo dům, mimo město, zemi a možná jsem byla úplně "mimo!" Něco, jako růžovo-oranžová barva, která mě obklopovala a vypadala, jako dým, nebyla vůbec dýmem, spíš jsem si připadala, jako na lehké, prachové peřince, které se nedotýkám žádným kouskem mého těla. Jen jsem si pomyslela: "Wouuu!" Moje myšlenka zůstat v tomto stavu mě rázem hodila zpět do křesla. Takové cvak z ticha a když o tom tak přemýšlím, ve stavu peřinky jsem ani nevnímala hudbu, která zněla do mých uší celou dobu sezení.  
 
Mám zavřené oči. Sedím ve tmě, kolem mě se mihotá světelné záblesky o kterým vím, že jsou součástí křesla. Oči mám fakt zavřené a vidím světla! Zkouším pootevřít oko, jestli nevidím nějak skrze řasy, ale oči nešly otevřít. "Tak já jsem se už asi úplně zbláznila,":pomyslela jsem si. A opět jsem se ocitla někde jinde, jako bych prožívala několik realit najednou. Vysvětluji si to, že jsem musela usnout a během chvilky se mi zdálo tisíc snů, na které si tedy už nepamatuji. 
 
Hudba dohrála, všechno zhaslo. Vypotácela jsem se z křesla, že si odpočinu na lehátku. Když jsem však opustila prostor, kde se nachází oné křeslo, dostala jsem takový hlad a chuť pít a vy víte, že já moc nepiji.  Než se připravilo křeslo pro dalšího hosta, vypila jsem asi všechno, co jsem viděla na stole a co určitě nepatřilo mně. "Jejda, já bych něco dělala, jsem jak na trní, asi se projdu, nebo co jako mám dělat? Musím se usmívat, byla jsem jak na spídu, ale vy, co mě znáte z potních chýší, víte, že na mě to nějak všechno působí jinak. Po hodině sezení, v mém případě pochodování sem tam, snězeného jídla na stole a vypitých hektolitrů moku(přeháním) jsem se konečně zklidnila. Vytáhli jsme kytary, tibetské mísy, sluneční buben a aniž bychom si něco nacvičili, hráli jsme asi hodinu v kuse. Hráli jsme si všichni. "To bylo ale hezký odpoledne," povídala jsem cestou domů.
 
Dnes, což je druhý den po návštěvě křesla mám o dvě kila dole a to co jsem snědla ještě v noci, to raději psát nebudu. Dnes piji, jako bych odjakživa dodržovala pitný režim a i když se cítím trochu unavená, ale možná ani né tak unavená, jako zklidněná, v takovém vnitřním klidu, nemohu si pomoci, ale něco se asi stalo, jen ještě nevím co a jaké to bude mít další pokračování. Nevím, čemu více přisuzovat moji spokojenost, protože si myslím, že nejde pouze jen o přístroj, ale hlavně o lidi, kteří ho provozují. Myslím si, že v dnešní době je potřeba se zastavit a vnímat sebe. Vnímat to, co je kolem hezký a příjemný. Tito lidé vytváří tento prostor tím, kým je, bez ohledu na to, jaký přístroj u nich přebývá. Tito lidé vám budou plně naslouchat a i když si budeme myslet, že už nic nevymyslíte, přijde inspirace od jednoho z nich. 
 
Víte, navštívila jsem už hodně vzdělávacích a já nevím jakých, duchovních studií, ale po dlouhé době jsem zažila "Čistotu, upřímnou radost, nadšení a co mě nejvíce dostalo, bylo vědění a pokora!" To křeslo se jmenuje Kristall Sparkler a to studio - Institutu vzdělávání a osvěty, s.r.o. A ti báječní lidé, kteří toto všechno provozují jsou Lucie a Josef, kteří o nás celou dobu pečovali. 
 
Ladislava, Praha - 25. březen 2019

===============================================

Zítra to bude týden, kdy jsem si vyjela udělat hezké odpoledne.A moje cesta na doporučení kamaráda vedla ke Kristall Sparkleru. Mám ráda nové technologie pomáhající lidem.    Už setkání s vámi bylo velmi příjemné - byť bylo prvním, měla jsem pocit, že jsme staré známé, které spojuje řada společných témat. A ještě dříve, než jsem usedla do křesla, v uklidňujícím prostředí v centru Prahy, jsem od vás  získala celou řadu cenných inspirací...na křesle  jsem pak  v první čtvrthodině nabyla  pocitu uzemnění a v druhé části sezení  mě pak nějaká síla mimo prostor a čas zvedala do výše , nade mě, do prostoru....po celou dobu  jsem se cítila v maximální pohodě. Když posezení na Kristall Sparkleru  skončilo a já se se šálkem skvělého čaje stulila pod deku do relaxačního křesla,  měla jsem čistou mysl a hlavu plnou skvělých nápadů, které se těší na realizaci  Ještě jednou moc děkuji, těším se na další prožitky a všem vřele doporučuji. Každý si najde to svoje.   

Marcela , 50 let, Hradec Králové  -  únor 2019

================================================

Nepatřím mezi lidi, kteří rádi píší. Čas od času ale mám potřebu se podělit o nějakou zajímavou vlastní zkušenost a teď takovou mám. Občas si dopřeju relaxaci na Kristall Sparkleru a mám jich za sebou už asi 15 a myslel jsem si, že už mě nic nepřekvapí. Ale on má pořád něco v záloze…. Sedl jsem si do křesla v zrcadlové krychli, nasadil sluchátka a nechal se unášet. Kolem mě rotovala světla jako obvykle, ve sluchátkách uklidňující hudba, myšlenky postupně odplouvaly, mizely a zase se objevovaly… Měl jsem zavřené oči a pocit, že jsem na břehu moře… na chvíli jsem se přesunul někam do minulosti a uviděl starou loď s vesly (Egypt…Řecko…?). Chvílemi jsem s otevřenýma očima sledoval hru pohybujících se světel v zrcadlech. Pak jsem se na chvíli přesunul za zrcadlo do prostoru za ním a zase zpátky a hezky si to užíval…  Když už jsem měl pocit, že se čas pro moje sezení chýlí ke konci a zavřel oči, začal jsem si najednou připadat těžký jako kamenná socha. Napadlo mě, jestli mě to křeslo vůbec unese… Pak pocit tíhy začal mizet a začal s měnit do naprosté lehkosti a já byl lehoučký jako pírko. Byl jsem stále ve svém těle (žádné OOB), ale jako bych vůbec neseděl v křesle, ale lehce se vznášel…. Tak to jsem zatím nezažil! Trvalo to jen pár desítek vteřin a … kolo se zastavilo, hudba se ztišila, za chvíli se rozsvítila světla. Mě se ale nechtělo vstát. Podíval jsem se do zrcadla před sebou a viděl usmívající se tvář spokojeného člověka. To jsem byl já!

Uplynul den a ve mě stále doznívá ten krásný pocit….Děkuji Vesmíre, že jsem, TADY a TEĎ… a že mám srdce.

Mějte se jak chcete, já se mám fajn!

28.2.2019.   Josef, 66 let, Praha

===============================================

Kristall Sparkler – hodnocení

První setkání se Sparklerem pro mě bylo nezapomenutelné – téměř hmatatelná energie, z níž běhal mráz po zádech, byla patrná při pouhém otevření dveří do zrcadlové krychle… V tu chvíli mi bylo jasné, že chci případné účinky tohoto křesla pocítit na vlastní ‚kůži‘.

A povedlo se… Vzhledem k mému ne úplně dobrému zdravotnímu stavu v den relaxace se domnívám, že účinky křesla zčásti zastřelo mé nachlazení. Nicméně i přesto jsem bezprostředně po relaxaci cítila značné zklidnění, i chvilkové odtržení od reality – člověku se pak nechce příliš povídat, spíš by se jen tak nechal unášet… Zásadní pro mě ovšem byla setrvačnost účinku křesla – navzdory celkovému fyzickému vypětí jsem se ten den odpoledne a večer cítila opravdu maximálně nabitá, ba co víc, přepadaly mě záchvaty smíchu a celkově jsem vnímala, jak jsou mé tělo i duše otevřené (hlava nic neřešila, tělo nestávkovalo). 

Adéla, 25 let, Praha, únor 2019

===============================================

Dobrý den, paní Fojtíková,

Na křesle jsem byl v lednu 2019. Byl to vánoční dárek. Očekávání jsem neměl žádná, nechtěl jsem si zkreslovat pohled na výsledek nějakou představou apod. Myslím, že jsem udělal dobře.

Křeslo bylo velice zajímavé, byl to opravdu silný zážitek. Celkový průběh relaxace se mi líbil. Prvotní uvolnění a následné ustálení s dobrým čajem v ruce, to bylo opravdu velice příjemné.  Musím říct, že pocity byly velmi pozitivní, cítil jsem velké uvolnění. Následující den byl tento pocit stále velmi intenzivní, druhý den od relaxace už ta intenzita nebyla tak velká, ale stále to bylo příjemné. Je ale těžké to objektivně posoudit. V pátek jsme si totiž vzali oba volno, abych si relaxaci vychutnal naplno a nemusel hned druhý den řešit pracovní záležitosti.

Rovnou jsme si zajistili ubytování v Praze, kde jsme si naplánovali výlet do centra a do aquaparku. Do Prahy jsem tedy už přijížděl s tím, že budu mít se svou ženou krásný víkend, což se také stalo. Všem bych doporučil, aby si to vychutnali naplno jako já a zařídili se podobně. Moc rádi na křeslo přijedeme znovu, já abych vyzkoušel světlo a přítelkyně, aby vyzkoušela první program.

Bylo to velmi příjemné, prostředí, Vy, hudba, prostě vše. Děkuji Vám za umožnění toho zážitku. Už teď se těším na další návštěvu, doufám, že se k Vám dostaneme někdy v březnu nebo v dubnu.

Přeji Vám mnoho hezkých dnů a zážitků s křeslem.
Přeji hezký den,

Dalibor V., Plzeň

===============================================

Zážitek z Kristall Spraklera

Můj zážitek z Kristall Sparklera byl velmi příjemný. Patřím mezi hyperaktivní typy a pořád mám pocit, jako bych měla nějaký vnitřní, neustále nastartovaný motor. Po relaxační půlhodince na Sparkleru jsem měla velmi příjemný, uklidňující pocit a můj vnitřní motor někam úplně zmizel. Měla jsem pocit naprosto báječného klidu, uvolnění, a pohody a toto vše přetrvávalo 2 – 3 dny.

Přála bych toto zažít mnoha lidem….

Lucy F., Praha

Top
Tento web využívá k poskytování služeb cookies. Používáním tohoto webu udělujete souhlas s využitím cookies.
Další informace Ok Nesouhlasím